Ivana Katurić je odborná asistentka pro udržitelný rozvoj měst na Univerzitě v Rijece (UNIRI) a ředitelka Urbanex, evropské think tankové, poradenské a výzkumné organizace zaměřené na udržitelný rozvoj.
V tomto článku sdílí své pohledy na koncept kompaktních měst, vysvětluje, proč je i dnes vysoce aktuální, a popisuje, jak může přístup víceúrovňové správy v rámci Městské agendy pomoci zvládat složitosti plánování kompaktních měst.
Popisujete kompaktní města jako silný protiklad rozptýlené urbanizace – ale také jako koncept plný kompromisů. Jaký je podle vás největší omyl o kompaktním rozvoji měst, který podle vás vaše zpráva (EAA) uvádí na pravou míru?
Jedním z nejvýraznějších omylů v oblasti rozvoje měst, zejména pokud jde o kompaktní města, je přesvědčení, že existuje jediné řešení použitelné ve všech kontextech, nebo že se jedná o otázky, které lze vnímat černobíle. Tato zpráva tento názor zpochybňuje a opírá se o výzkum, který nahlíží na udržitelnou urbanizaci jako na složitý, vícerozměrný proces vyžadující vyvážení tří pilířů udržitelnosti: ekonomického, environmentálního a sociálního. Diskuze o kompromisech jsou proto nevyhnutelné a důraz by měl být kladen na tvorbu komplexních městských politik, které promyšleně vyvažují tyto vzájemně soupeřící priority.
Běžně se má za to, že hlavním kompromisem kompaktní urbanizace jsou vyšší ceny bydlení, zatímco hlavním hybatelem rozptýlené urbanizace je dostupnost levnějšího bydlení na okraji měst. Některé studie však naznačují, že tento vztah není vždy jednoznačný – způsob, jakým se spravuje a využívá zvýšená hodnota pozemků, může hrát ještě významnější roli v dostupnosti bydlení. Problémy, jako je bytová krize, chudoba v oblasti mobility a energetická chudoba, jsou s těmito dynamikami úzce provázány.
Udržitelnost rozvoje měst zdaleka není jednoznačná. Často dochází ke kompromisům mezi jednotlivými dimenzemi udržitelnosti. Právě proto je formát partnerství v rámci Městské agendy pro EU důležitý – pomáhá zdůraznit mnohovrstevné aspekty udržitelného rozvoje měst, což přispívá k lepší regulaci, lepšímu financování a lepším znalostem (angl. better regulation, better funding and better knowledge, viz zde).
Malá a středně velká města jsou označována za klíčové aktéry – ale zároveň jim často chybí dostatek zdrojů. Jaké praktické kroky můžeme podniknout, aby nezůstala pozadu při utváření městské budoucnosti Evropy?
Velká města jsou často viditelnější a mívají větší kapacity zapojit se do víceúrovňových politických diskuzí. Udržitelná urbanizace je však stejně relevantní i pro malá a středně velká města. Chceme porozumět problémům a výzvám, kterým tato města čelí jak tehdy, když jsou součástí funkční městské oblasti (FUA), tak i když nejsou. Faktory, které jejich urbanizaci pohánějí, se mohou výrazně lišit v závislosti na jejich postavení, a způsoby, jak se s těmito výzvami vyrovnávat, by měly být odlišné. Proto je nesmírně důležité zahrnout je do partnerství Městské agendy pro EU.
Problematika udržitelné urbanizace nerespektuje administrativní hranice. V kontextu funkčních městských oblastí (FUA) jsou malá a středně velká města ovlivňována proměnami centrálního města. Dostupné bydlení na periferii je často spojeno s územími závislými na automobilové dopravě, což formuje realitu těchto měst. Tato dynamika vytváří specifické výzvy v oblasti využití půdy, bydlení, mobility a infrastruktury, které se liší od těch, jimž čelí velká městská centra nebo samostatně stojící malá města.
Malá a středně velká města se liší svými specifickými potřebami, cíli a potřebou kompromisů. Často jsou také nedostatečně zastoupena v politických diskuzích a kvůli omezeným administrativním a finančním zdrojům bývají vylučována z různých iniciativ. Aby bylo možné tyto rozdíly a výzvy řešit, musí být debata o kompaktních městech citlivá k rozmanitosti městských kontextů a zajistit, aby byla všechna území zahrnuta do víceúrovňové spolupráce. Doporučení týkající se regulací a finanční podpory by proto měla tuto rozmanitost výslovně zohledňovat a podporovat malá a středně velká města při realizaci souboru relevantních politických opatření.
Při existenci mnoha soupeřících městských modelů – 15minutové město, post-růst, regenerativní města – proč si myslíte, že kompaktní urbanizace zůstává právě teď tak sjednocujícím a aktuálním přístupem pro spolupráci v rámci EU?
Naší úlohou není bezvýhradně přebírat módní politické koncepty, ale – jak uvádí Evers a kol.* (2024) – aktivně zkoumat jejich dopady a v případě potřeby nabízet alternativy. Kompaktní urbanizace navazuje na evropskou tradici udržitelného rozvoje měst a zdůrazňuje význam porozumění historickým závislostem (angl. path dependencies) plánovacích systémů a modelů sociálního státu při tvorbě komplexních městských politik. Partnerství Městské agendy pro EU k tématu kompaktních měst není jen debatou o podobě města, ale o praktických aspektech, prostřednictvím nichž lze udržitelný rozvoj měst uvádět do praxe.
Na úrovni EU v současnosti probíhají důležité procesy, jako je zákon o monitorování půdy a nařízení o obnově přírody, které stanovují pro městské oblasti nové požadavky – sledovat zábor půdy, předcházet dalším ztrátám zelených ploch a zvyšovat podíl stromové vegetace. Kompaktní urbanizace poskytuje pevný základ díky zaměření na omezení rozrůstání měst, zahušťování a regeneraci, čímž pomáhá městům fungovat v rámci prostorových a ekologických limitů.
Je však klíčové dosáhnout sociální rovnováhy, přičemž v debatách o podobě měst bývá tato otázka často opomíjena. Partnerství Compact Cities by se proto mělo zaměřit na to, jak různé typy měst v EU tyto problémy prožívají, a zkoumat rozmanitá řešení zaměřená na klíčová témata, jako je dostupné bydlení, energetická chudoba a chudoba v oblasti mobility. Tento přístup navazuje na předchozí úspěšná partnerství Městské agendy pro EU – Sustainable Use of Land and Nature-Based Solutions (SUL-NBS) a Housing – stejně jako na stávající literaturu, a především na spolutvorbu znalostí s cílem zavádět účinné politiky v reálném časovém horizontu.
Městská agenda pro EU navíc poskytuje vynikající rámec pro zahájení dlouhodobého nastartování změn. To dokládají i předchozí partnerství – například výše zmíněné partnerství Sustainable Use of Land and Nature-Based Solutions – a dopady, které tato partnerství měla na legislativu a programy financování na různých úrovních.
Připravte se na nadcházející výzvu k tématu kompaktních měst
Výzva pro partnery Compact Cities se otevře 27. srpna. Do té doby vyzýváme zájemce, aby si prostudovali ex ante hodnocení a získali tak hlubší porozumění tematickému záběru a možnostem, jak mohou k tomuto partnerství přispět svou účastí.
Navíc se 3. září uskuteční online seminář pro žadatele (registrace zde), který nabídne podrobné informace o procesu podání přihlášky a o tom, co lze očekávat od tematického partnerství v rámci Městské agendy pro EU.
Původní anglický článek najdete zde.
*Evers, D., Katurić, I., & van der Wouden, R. (2024). Urbanisation in Europe: Past developments and pathways to a sustainable future. Dostupné zde.
